Start z bloků
Základním úkolem běhu z nízkého startu je co nejdříve dosáhnout maximální rychlosti. Technika nejlepších sprinterů se vyznačuje schopností zkrátit startovní rozběh na minimum a co nejrychlejší přechod k plnému švihovému běhu. K optimálnímu technickému provedení patří volnost, rytmičnost běhu s velkým rozsahem pohybu v prvních krocích. Provedení nízkého startu pouze maximální frekvencí nevede k aktivnímu rozběhu, ale k nadměrnému čerpání energie.
Účinnost nízkého startu je vyjádřena startovní potencí, která zahrnuje následující faktory:
a) schopnost relaxace
b) schopnost koncentrace ke startovním úkolům - organizace startovního myšlení
c) kvalita startovní reakce
d) rychlost pohybu paží a nohou
e) úroveň startovní síly
f) schopnost uvolnění ve startovním rozběhu
Technika
Umístění startovních bloků: přední blok je jeden a půl stopy před startovní čárou a zadní blok je jednu stopu za předním blokem.
Nástup do bloků: na povel startéra "Na místa" se běžci postaví za startovní bloky.
Na povel "připravte se" jdou běžci před své bloky, opřou se rukama o zem, nasadí nohu pevně nejdřív do zadního bloku, pak druhou (odrazovou) do předního bloku.
Zakleknou, upraví polohu rukou před startovní čárou. Prsty se nedotýkají čáry! Paže jsou volně napnuty, váha je rozložena na pažích a opřeném koleně. Hlava se nezvedá, povel "Pozor". Běžci zvednou pánev o něco výše nad rovinu ramen, koleno přední nohy je v úhlu asi 90° Váha rovnoměrně rozložena na nohy a paže. Hlava se nezvedá.
Výstřel! Paže opouštějí dráhu. Pohyb začíná zadní noha, švihá bez napínání rychle k prvnímu kroku. Současně se napíná odrazová noha v předním bloku. Rozmach paží je usilovný, rychlí ale krátký! Hlava se nezvedá! Běžci se snaží udržet náklon trupu v prvních 6-7 krocích. Přecházejí plynule do švihového běhu.